Pilot Václav z Kročehlav (Gladly S.W.)

Starou bundu železnic, kalhoty pak dál už nic Boty snad ještě od Bati, s taškou co našel u trati Sám a trochu nedbalej, vousatej a ospalej V očích stesk a smutnej krok, jak utíkal mu další rok Jen Bůh ví, kde měl rodinu, tak denně v stejnou hodinu Chodil kousek kolem nás, vzpomínkám svým napospas No takhle každej ho tu znal, když do výčepu pospíchal Kde měl svojí malou skrýš, tam jsem ho jednou poznal blíž Tenkrát chtěl si povídat, proč takovej je možná snad Prej za války se schoval, národ ho potřeboval Pravdou však byl jinej cíl, místo Moskvy na Londýn Utíkal a pár let znal, jen tmavomodrej svět Stejně pořád vzpomínal na zemi, kterou miloval Na mámu a na vlajku, na holky v létě u hájku Když v noci letěl s perutí, bez váhání, bez hnutí Viděl svý kluky umírat i jiný, co měl tolik rád Pak na malý čas krátký, chtěl domů chvilku zpátky Tam z hrdiny se rebel stal a jinam zase cestoval Do pevnosti na řekou, s budoucností dalekou A než ho v srpnu pustili, v Praze už tanky jezdily Stejně pořád vzpomínal ... Jednou v klidu dopil, seděl tiše ... nehnutě Prej, že ho k sobě volaj z tý jeho perutě Zaplatil a zmizel, šel se zase schovat Nechtěl žádnou slávu ... jen slušně poděkovat