Nina (Klus Tomáš)

D Hm G A 2x D Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno, Hmi já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout, G jak při každém slově přivíráš víčka, A prosím vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka. Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu, já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku, chci ti všechno říct a pak se někam schovat, třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat. D Hm G A Zase zrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům, co je to za příběh, bez lásky, bez milenců, nemáš slov, patrně všechna patří jiným, prosím proměň mě s nimi, ve sny, v gesta i činy. A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno, třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout, prosím maluj mě, tvoř, k obrazu svému, nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv. D Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, Hmi jsi ten kdo vchází nepozván, G A jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz. D Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, Hmi ačkoliv nechci, jsi ve mě uschován, G A jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz. D Hm G A Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe, budu vším, tím, co lidi k propasti svede, budu Krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši, pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit. Že se nebe nakloní a zapře se světem, tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem, nerovných bojů tvé sebestředné války, srdečních nepokojů cos pozoroval z dálky. Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, ačkoliv nechci, jsi ve mě uschován, jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz. Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, jsi ten kdo vchází nepozván, jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz. Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, ačkoliv nechci, jsi ve mě uschován, jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz. Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran, jsi ten kdo vchází nepozván, jsi zvuk když padnou mi na rety slzy múz. D HmG A 6x Konec na D