Jen ty má Sázavo (táborová klasika)

E H7 E E7 A E 1. V klínu divokých skal,jako šíp letí říčka v dál H H7 E v peřejích zpívá píseň svou, dnem i noční tmou. E H7 E E7 A E Vlnka si s vlnkou pohraje, a pak dál letí do kraje, H H7 E přes hradby peřejí se tříští, tam je řeky cíl E H7 R Jen ty má Sázavo, Ty říčko peřejí, E vzpomínky na Tebe, srdce mé zahřejí. E H7 Jen ty má Sázavo, ty říčko v klínu skal, E kdybych já k Tobě moh, co bych jen za to dal. E7 A E Až jednou z modravých dálek, kouzlo se ztratí, Fis H7 k Tobě má říčko zlatá, syn Tvůj se vrátí. E H7 Buď sbohem Sázavo, až budu umírat, E na břehu Tvém bych chtěl na věky spát 2. Jezdím dál do Pikovic a nic pro mě neznamená víc, než projít se kolem Sázavy, tam duše má se uzdraví. Tady tak blízko Medníku, daleko od městských patníků, Tvoji tvář si vybavím a zlaté řece vyprávím. R