Strom (táborová klasika)

Ami G 1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát, Ami G svatby, pohřby tahle cesta poznala mnohokrát, F G C po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil F G E a táta mu u prašný cesty života strom zasadil. A R: A on tam stál, a on tam stál, F#mi a koukal do polí, a koukal do polí, D E a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí, A F#mi D Dmi korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata, A E A a jeho pokladem byla tráva střapatá. 2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomnělm jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl, a z vísky bylo město a to město začlo chtít asfaltový koberec až na náměstí mít. R: 3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl, ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil, tak naposled se do nebe náš strom pak podíval a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal. R: 4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál, a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál, dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál. R: Jak tam stál, stál tam sám, a koukal do polí, a koukal do polí, a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí, korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata, a jeho pokladem byla tráva střapatá ...