Lovec kožešin (táborová klasika)

Lovec kožešin Interpret/autor: František Nedvěd a E a 1. Na severu chatu měl dřevěnou, říkal, že je život samý dluh, d E a winchestrovka byla jeho ženou, Jerry, vlčák zase věrný druh. E a Radost měl ten starý lovec koží, že se jeho kořist rychle množí. E A A když večer u krbu se hřál, Jerry, vlčák u nohou mu stál. E R. Jerry, starý, brachu jsme tu stále sami, nikdo nechce snášet krutý osud s námi. A E A a Až nás ruka tvrdá do propasti srazí, nikdo nezapláče, že tu někdo schází. 2. Do města vez kůže na výměnu, dostal za ně zásoby a prach, přivedl jsi také mladou ženu, první růži, na kterou kdy sáh. Šťasten byl ten statný lovec koží, že se jeho kořist stále množí. A když večer u krbu se hřál, Jerry zalez jakoby se bál. R. Jerry, starý, brachu, už tu nejsme sami, žena bude snášet krutý osud s námi, až nás ruka tvrdá do propasti srazí, ona si zapláče, že tu někdo schází. 3. Jednou našel chatu opuštěnou, odešel mu jeho lásky květ, a tu, kterou nazýval svou ženou, chaos města zavolal jsi zpět. Trpce se jen usmál lovec koží, životem se zkušenosti množí a když večer u krbu se hřál, Jerry zase u nohou mu stál. R. Jerry, starý brachu, už jsme zase sami, žena nechce snášet tvrdý osud s námi, až nás ruka tvrdá do propasti srazí, nikdo nezapláče, že tu někdo schází ...