Čtyři muži s jednou duší (táborová klasika)

Čtyři muži Dmi A7 1. Čtyři muži s jednou duší, osm paží svalnatých, Dmi divoká krev mocně buší, v pěstích pevně zaťatých, Gmi Dmi škuner dávno není nový, řadu let už ryby loví, A7 D7 vlnami se potácí širých moří tuláci. D R: Šilhavej lodník, kterej ráhnem házel, A7 muž,jenž se všemu ustavičně smál, držkatej kuchař,jenž se s každým sázel, D a na tahací harmoniku hrál, D kormidelník, ten celej život čekal, D7 G že bude jednou na tý lodi pán, D huňatej pes, co na každýho štěkal, A7 D Dmi a nakonec teprve kapitán. 2. K Filipínám kdysi pluli, bouře je však zahnala, blesk jim rozťal stožár v půli, voda se jim nabrala, na palubu lehla vlna, šalupa je vody plná, námořníci omšelí stožáru se drželi. R: Když je ale vítr,bouře, do přístavu zatočí, v přístavní hospůdce malé,radost stoupne do očí, v dívčím klínu někde stranou, zpráchnivělá srdce vzplanou, námořníci omšelí,o lásku se rozdělí.