Utah caroll (táborová klasika)

Utah caroll D A7 Ty ptáš se kamaráde proč pořád smutnéj jsem A7 proč zachmuřile koukam jak mraky nad kopcem G D /:jen popojeď blíž ke mně a já ti povím hned A7 jak chudák Utah Carolln hnal sví stádo naposled:/ My sháněli jsme krávy a všechno hladce šlo když zničehonic stádose hloupě splašilo a předákova ťabka se natrefila tam v tu chvíli rozjela se a rovnou ke kravám Před poblázněnym stádem se s koněm obrací když v tom ji deka sklouzne div že jí nestráci jak nakláni se pro ní aby jí nadzvedla tak ztráci rovnováhu a padá ze sedla Náš Utah na ní volá sám přijíždi hned k ní a neví že ta jízda je jeho poslední už vykláni se pro ní tsď ve třmenech si stoup snad podaři se přece ji k sobě vyzdvihnout Byl to moc velkéj nápor na jeho řemeny ty náhle povolily a on spad vedle ní řek holčičce lež klidně a jeji deku vzal pak vyběh proti stádu tou dekou zamával Tak dokázal že krávy ji minou o málo a zdivočelé stádo se přez něj přehnalo než dojeli jsme k nemu už rozdupanéj byl pad chudák aby život tý žabce zachránil