Kytara teskně naříka (táborová klasika)

Gmi Gmi7 Cmi6 D7 Po obloze táhnou bílá oblaka, Gmi D7 Gmi táhnou bůh ví kam, Gmi7 Cmi6 D7 milovalo krásné děvče tuláka, A9 D7 G C7 ale dnes je sám, F7 B ak když měsíc nad oblaky vzplál, D A9b D7 D7 kytaru svou rozehrál. G Cmi6 G R.: Kytara teskně naříká Cmi6 G a jako v slzách zavzlyká, C Cmi6 G však nikomu to nepoví, A9 D7 G že jsou to slzy kamarádovy. Po obloze táhnou bílá oblaka, táhnou tiše v dál. zachvělo se chudé srdce tuláka, když jim povídal. o polibcích o milování o zradě a zklamání. R.: Dobrý kamaráde, dobrý tuláku, takový je svět, pohádku svou krásnou z bílých oblaků nepřivoláš zpět, srdce tvé jak poraněný pták nevzletí už do oblak. R.: