Černobílá (Prago Union)

Nula a jedna, tma versus světlo Pro nic za nic, z ničeho všechno Očím, co viděj černobíle, všechno mezi mizí, není Čas maximálně ukáže jim různý stupně šedi A zejtřky jsou jen další filmy pro pamětníky Laurel a Hardy, tak proč si ty haldy nepřibarvit? Samotná tma je nebýt, moc světla oslní Barvoslepí duhu sotva ocení Když se věci vyhrotí, zbydou jenom jejich obrysy Jenže příběh bez obsahu jsou jen holý nesmysly Všechno se vším souvisí, černá-bílá, žádná výjimka A důsledky si s sebou nesem jak mateřský znamínka Jakoby revoluce bez mas, hudba bez bas, já a ty bez nás Sám nemám plán, jenom čekám Ve vlnách stoupám a klesám Kolem mě se valí řeka Neustále něco zaniká i vzniká A já uprostřed toho jenom hledám svýho fleka Přestože vím, že světa je tu moc na jednoho člověka Není to dopis, ale každej to má uvnitř svojí schránky Bez toho jsme jenom prázdný slánky A dny pouhý omalovánky A proto dík, žes přišla vybarvit ty černobílý stránky R.: Máš zvláštní dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš Lidi i okolí i tenhle bar, víš A barvy hrajou, když tvý světlo sílí A potom pššš – jsi pryč a všechno je zas černobílý Máš dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš Lidi i okolí i tenhle bar, víš A barvy hrajou, když tvý světlo sílí A potom pššš, pššš... Jednu věc poznáš i z černobílejch fotek To když ti život mezi prstama protek A ten zbytek, co máš ještě v ruce Si můžeš tak akorát utřít do svejch šortek Post mortem přišel jsem s narozeninovým dortem Faux pas, situace hloupá Hloupější ale, kdo si z ní nic neveme Občas příliš řečí vedeme O tom, co bysme, a nebo ještě hůř, co jsme měli Celí na větvi, kterou si jistě a rychle řežeme pod prdelí A kdo tý svojí nezavelí Nemůže doufat, že to za něj zvládnou jiný Všichni chodíme blátem a málokdo se při tom nezašpiní Nemá cenu házet perly sviním Dokud jsou tací, co když jsou šťastný, tak se cejtěj provinilí Nechtěj zachránit, chtěj nás tam dole s nimi Tak jako by bez světla nebyl svět, není svět bez chyby Když ho světlo vyrvalo temnotě z náruče, tak už tu byli A tebe, mě, nás všechny mezi ně na šachovnici postavili Všechno nebo nic, láska nenávist, ne či ano A mezi tím jen málo, co by za to stálo Ale s tebou, lásko, je to všechno, co potřebuju pro barevný ráno Jdem dál... R.: Máš zvláštní dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš Lidi i okolí i tenhle bar, víš A barvy hrajou, když tvý světlo sílí A potom pššš – jsi pryč a všechno je zas černobílý Máš dar, víš, kam přijdeš, tam vybarvíš Lidi i okolí i tenhle bar, víš A barvy hrajou, když tvý světlo sílí A potom pššš, pššš... (..bílá je ta, co střídá černou...)