Král a blázen (Hudbanda)

F#mi Hmi7 Král se vrátil z války a nevrátil se sám, D E D C#7 z nepoznané dálky, s tělem samý šrám, F#mi E D E F#mi E Dmaj7 D6 když mu svaly ztvrdly na kámen a srdce na ocel, A Hmi7 C#mi7 Dmaj7 D6 přidal se k němu blázen, který smál se divoce. Táhli spolu říší a každý se jich bál, kolem statků, chýší a pořád dál a dál, čím víc zámků na dveřích a čím tvrdší byl král, tím víc mrtvých poddaných, tím víc se blázen smál. Dvanáct let se toulali a drancovali zem, potom koně prodali a šli pěšky za vozem, pak se tajně navrátili na hrad zbořený, zbytky peněz utráceli za chlast a za ženy. Král už skoro nemluvil, jen občas rukou máv', blázen to pak tlumočil a stal se poslem zpráv, pak sám se zvolil rádcem a stoupal výš a výš, král už nebyl králem a byl spíš na obtíž. Všem teď vládne blázen, král se podrobil, zem podléhá zkáze a já už pochopil, že to já jsem tím králem a čím dál víc se zdá, že ten vychytralej blázen je moje druhý já.