Léto už má celtu sbalenou (táborová klasika)

Z táborových ohňů náhle ztichlých údolí, žhavé jiskry nocí vzlétají, jen kytary nezní tak jako kdykoliv, zdá se, že si pouze šeptají. Zítra končí léto, už má celtu sbalenou, záhy světla srubů oněmí, jen krátká chvíle zbývá, právě nastává nejsmutnější loučení. K ohni sednem večer naposled, a dál si budem přát jen ať se příští rok s létem sejdeme. Dnešní noc je v dálce příštích dní ta vážně poslední, kdy s létem můžeme tu být. Zítra končí léto, už má celtu sbalenou, zítra míří k pláním vzdáleným, zůstanem tu sami jen s jeho ozvěnou s jeho nejhezčími písněmi. Zítra končí léto, už má celtu sbalenou, záhy bude konec toulání, jen krátká chvíle zbývá, nám teď zůstává doufat v příští setkání. K ohni sednem večer naposled, a dál si budem přát jen ať se příští rok s létem sejdeme. Dnešní noc je v dálce příštích dní ta vážně poslední, kdy s létem můžeme tu být.