Píseň starého pistolníka (táborová klasika)

PÍSEŇ STARÉHO PISTOLNÍKA MIRKA VL. VOSTRÝ A7 Dmi 1. Tam uprostřed prérie na západě, A7 ¨Dmi kde den mizí v tmách, Gmi6 A7 Dmi A7 Dmi A7 Dmi tam starý farmář sám a sám žije ve vzpomínkách. A7 Dmi Už dávno je tomu co poslední třesk A7 Dmi dozněl karabin, Gmi6 A7 D Hmi Emi A7 D D7 z života světel zůstal jen života stín R. G Hmi C G Už dávno vychladly mé pistole a dým z nich odnes vítr v dál, E7 Ami E7 Ami F D H Emi Ami Hmi G mé oči nehledí již vesele, život nedá co mi vzal. H7 Emi Jen bouře zlá, když divou píseň zpívá, Ami H D7 tu duše má se rozechvívá. G Hmi Ami D7 Ddim D7 D+ G Už dávno dozněly mé pistole, tam někde v nitru šedých skal. 2. Když plouží se prérií hor černý stín a já jsem tak sám, ruka má stará hladívá, co ještě tak rád mám. Až osud mě zavolá, neznámo kam, já nesmím se bát, musíte mi mé pistole na cestu dát. R. Už pistole mé jsou zrezavělé a v mém srdci už je chlad a co osud vzal a co vítr svál, to už nemůže mi dát. Jen boře zlá, když divou píseň zpívá, tu duše má se rozechvívá. Už pistole mé jsou zrezavělé, ty půjdou se mnou spát.