Jezero dřímá (táborová klasika)

JEZERO DŘÍMÁ VLADIMÍR EDDY FOŘT Dmi Gmi Ami Gmi Dmi Ami Dmi Dim Dmi Dim Dmi Dim Dmi Ami Dmi Zpívá větřík po stepi ztemnělé o lásce mojí Dmi Dim Dmi Ddim Dmi Ami Dmi píseň tichá na cedrů korunách srdéčka spojí, C7 A7 Bb Ddim liška si po lásce zavzdychá, jezero mlhou už dýchá, Dmi Ddim Dmi Ddim Dmi Ami Bb C7 kvílí šakal, po družce vzdálené touží svojí. C G7 C7 F Bb Bmi F Ref. Jezero dřímá ve stínu divokých skal C7 a lásku nasypal nám všude Manitou, F C7 F když tady za noci stál. C G7 C7 F Bb Bmi A Bb Vodopád hřímá, jakoby vichřicí hnán, C7 F zpívá, jak v tichu u jezera C7 F C7 F miluje za šera indián. Svítí měsíc, nikde ho nezkalí zaváté stíny, víří bubny, z wigwamů vyletí obláček líný, za lesy měsíc už zapadá, do duše snění se vkrádá, kvítí voní a s rosou do srdcí štěstí padá. Ref.