Plakala noc (táborová klasika)

Na severu v tom malém claimu divokém žil starý zlatokop Jim. Nemĕl on nikoho v tom svĕtĕ širokém, jen smečka psů žila s ním. A když večer tesklivý nad krajinou pad`, svolával své psy, které mĕl tak rád, a každý pes se zvláštní touhou chvĕl, když starý zlatokop pĕl: Refrén: Plakala noc černými slzami a plakal i bledý mĕsíc mezi hvĕzdami. Když pláče noc, i já se zapláči, kdopak mi ty staré oči jednou zatlačí? Dávno už nežije ten starý zlatokop, smečka psů nevyje, na severu v tom malém claimu divokém už nikdo nežije. Smečka psů se zvlčila a odbĕhla v dál, když tu nebyl ten, co ji miloval, však každý pes se při vzpomínce chvĕl, jak starý zlatokop pĕl: Ref.: Plakala noc černými slzami … (Tato verze je z 60. let) *