Řeka (Táborová klasika)

E a E Slunce nad obzorem usíná a E v červáncích umírá den A E a v objeti už ztichlých černých lesů A E jen řeka tiše sní svůj sen E a E Záře mého ohně zhasíná a E noc se tiše halí tmou A E a měkce les mě hladí vůní vřesů A E píseň šeptá tajemnou. RF a Na břehu řeky sám jen zpívám E A do stříbropěnných vln se dívám E a E že jsem poblouzněn,že jenom sním to vím E a Měsíc už vyšel slunko zašlo E A srdce se domů cestu našlo E a E a já tě řeko, nikdy víc nezradím. A E Jak jsi krásná ty stará řeko a H7 kolébko snů a nadějí E a měsíc se do vln tiše hrouží E A vlnka po vlnce marně touží E a E narazí na břeh a končí cestu svou