Znamení dobra (Modrotisk)

Hmi A G F#mi 1. Je půlnoc, právě skončil obyčejný den, A D G A můj dům se ztrácí ve tmách, vidím černo jen, Hmi A G F#mi v té tmě je znamení: růž má se dobrem stát, A D G A v sobě ten příběh mám, co více si přát: D na své tváře růž. 2. Po vyschlé řece asi nemůže plout prám, člověk je vlastně řekou, každý plní sám, proč někdy láska mizí a lží se nechá svést, člověk má pochopit a třeba v slzách nést na své tváři růž. D R: Dá se poplivat i prostřený stůl, a kdo má v ruce místo lásky nůž, má jen život, který zaslouží si hůl, nenajde už na své tváři růž. G A G A D D D/C# Hmi Hmi/A *: Kdo lásku nepředstírá, těžko chce být sám, D D/C# Hmi Hmi/A své srdce otevírá jiným dokořán, G A D G má pro ně slova, která vrátí řece proud a proudu prám, A D ó, nestírej růž. G A D F#mi Emi A D F#mi Emi A R: + ó, nestírej růž, nestírej růž, Hmi A G F#mi Emi D G A G A D svou z tváří růž, ó ...