Jackova píseň (táborová klasika)

C G7 1) Můj strýček Jack když narodil se, to bylo slávy, C pan starosta gratuloval, bučely krávy, G7 táta z něj chtěl každým coulem námořníka mít, C G7 máma proto dávala mu slivovici pít. C G7 C R: Jack se strašně vody štítí, jak má námořníkem býti, G7 C původem z moravské vísky, moře nezná za to zná whisky. 2) Když strýčkovi táhlo kvapem na čtrnáctý rok, řek' mu táta:"Teď uděláš do života krok, máma ti dá slivovici a já vokurku a pojedeš třetí třídou až do Hamburku". R: Jack se strašně... 3) V Hamburku hned na nádraží, v první ulici, Jackovi se začlo stýskat po slivovici, zapad' do první putyky, už z ní nevyšel, šestapadesát let o něm nikdo neslyšel. R: Jack se strašně... 4) Když mu bylo sedmdesát let a jeden den, pohádal se s putykářem, zaplatil, šel ven, dojemný to vskutku pohled na tu postavu, jak s vlajícím plnovousem kráčí k přístavu. R: Jack se strašně... 5) A tak Jack, co vetchý stařec, dílem náhody, poprvé v životě spatřil tolika vody, řek' si:"Hele slivovice", skočil tam a pil a než přišel vodě na chuť, tak se utopil. R: Tak dlouho se vody štítil, až se na tu vodu chytil, původem z moravské vísky, měl pít sodovou vodu s whisky.