Pouhých pět mil (Martinová Věra)

Mám jenom vady, jaký chlap má mít línej jsem pěšky někam jít Jsem tam kde k pití něco maj' tam, kde mi řeknou, chlapče hraj Já nejsem pane na hraní mě nevadí to vyznání Ani nejsem blázen do koní a doutník váš mi nevoní Už pouhých pět mil a pak jeden z nás, aby z vlaku vystoupil Kdo z nás dvou to vzdá potichu odejde a zamává Koukněte se jak jste pohublý od karet pohled zarudlý Vaše písně chraptí tesknotou důvěrně se znáte s tou a tou Jsem mladá dámo jakej jsem školák pod drsným nánosem Stačí jen jedno kejvnutí a dejchám pro vás bez hnutí Už pouhých pět mil a pak jeden z nás, aby z vlaku vystoupil Kdo z nás dvou to vzdá potichu odejde a zamává | recitativ: | Tak si myslím, že se mi lepí na paty konečně i kousek štěstí. | A co to je? Nová písnička? | Ne, to jste vy. | Hm, vůbec mě neznáte a do stanice zbývá už jen pět mil. | Jenomže, za tamhletou zatáčkou je tunel. A... | Pane, kde jste, podejte mi ruku, držte mě prosím vás. Už pouhých pět mil a pak jeden z nás, aby z vlaku vystoupil Kdo z nás dvou to vzdá potichu odejde a zamává _______________________ Odposlech a zápis: -rp-