Mýdlový Princ (Neckář Václav)

Já potkal ji sám, jak jsem si přál, a šel jsem přímo k ní a pak dál, mě ztuhnul obličej, že těžko mohla číst mi z něj: Mám tě nejraděj! A pak tam byl on, mýdlový princ, A ptal se jak se má a dvojka jsem byl já. Ou, on zná asi kód, co dívkám říct, sako podle mód, on má jich víc a tvář jak půlměsíc hladce holenou, je pevný v kolenou a jde mu jako nic lov koček čili Míc, a přitom už je strýc, tak tohle je on, - ten hladký mýdlový princ, fešák, fešák ... Mám na něj vztek, to pro tu holku svou, moc úžasnou, ta jeho hvězda musí pohasnout. Až zase potkám ji sám, - jak jsem si přál, a půjdu přímo k ní, a ne dál, a zjasním obličej, aby mohla číst mi z něj: Mám tě nejraděj! Tak ať jde svou cestou mýdlový princ tvůj, pojď se mnou a buď má, ať jednička jsem já a ne ten : princ, ať jde svou cestou, mýdlový :