Marcipán (Country)

Slepý a s hlavou prázdnou jak Gschránka na noDty, Dperem a rukou F#miráznou Gděsím se samoDty. DPíšu pozdě k Aránu, Gdobývám předmosDtí, DrozezGnívám F#mizlatou Ahranu Gomylné všednosDti. Píšu jí něžná slova, snít budu později, pohrobek Oblomova, zpíjím se nadějí. S věčností přes rameno sám na rohu ulice vyvolávám slavné jméno pradávné světice. Kdysi jsem hledal krásu, na sobě havelok, v mraveništích času i v labyrintech slok. Až jsem potkal kněze, nahý byl jak psí kost. Prý že žádná katecheze nesmaže minulost. Končí další září a já, Hvízdavý Dan, s lacinou svatozáří projíždím Irian. Ani v té daleké zemi však poklady nehledám, vím, že jednou přiveze mi marcipán z Toleda