Nebe ví (Modrotisk)

C G 1. Rozlil jsem tu kávu hned na první stůl Ami C F rád bych slyšel snáze a ne jen na půl. C G Všechno to, co přijde, slyším mladý mužský hlas Ami C F Říká: Šefe, šel bych tuze rád, pokud svobodnej jsem zas G Ami Léta sám jsem v cele trávil, kolik času, pánbůh ví... F Emi Dmi G Nerad bych ho dál teď ztrácel, jestli tedy smím. F C Ref: Mé kroky jdou, očekávaj mě mí milí, jak roky jdou. Ami G F G Jiní dávno nevěřili, oni odpouští mi chvíle zklamání. Ami G F G C F G Nebe ví, že dobu měl jsem zlou, teď mé kroky jdou. 2. Hamburger, čaj a kávu, to osmý stůl si přál, U sedmého jsem to rozbil, když slyším její pláč. Říká ji, se vším končím, nebudem se vídat dál, na prstu snubní kámen, já si vlastně jenom hrál. Přes proud slz z jejích očí, netečná je jeho tvář. Jenom krátké strohé sorry, od začátku byl to špás. Ref: Mé kroky jdou... G Ami Café "Z půli cesty domů", tak tu tomu říkají G F G Krátkých příběhů je fůra, každý den se stávají 3. Však jednou všechno skončí, snědený je dnes už krám. Šálky zívají jen prázdnem, no a já dnes konec mám. Však támhle stůl tři v rohu, sedí otec s dcerou svou, dávno upláchla mu z domu,no a teď tu spolu jsou. Říkám: Vážně mě to mrzí, zavírám, má to tak být, dívka s úsměvem mi kývá: Pane vím, musíte jít. Ref: Mé kroky jdou...