Lodnická - Trajda (táborová klasika)

1. Já sotva jsem se narodil na bludnej kámen šláp do školy moc nechodil i tak je za mne chlap. Velký dusno co nad hlavou mi dlouho viselo to drsnejm chlapům nesvědčí, já ťuk se na čelo. R: Hou hou hou hou hou hou hou hou Máma na mne držela a táta na mne dřel moh jsem jít i studovat jen kdybych trochu chtěl Voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou a za její lásku platit celou vejplatou hou hou hou hou hou hou hou hou. 2. Pak do putyky jsem zašel, tam uslyšel žvást, že na lodích je veselo a fasujou tam chlast. Tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp, kde kapitán byl ožrala a řval na nás jak Dán. R: Hou hou hou hou hou hou hou hou... 3. Vlny kocábkou jen házely a každej dostal strach, my lodníci se sázeli, kdo přežije ten krach. všechny krysy z lodi utekly a v dálce maják zhas a první byl ten kapitán co korkovej měl pás. R: Hou hou hou hou hou hou hou hou.... 4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví a nikomu se nechtělo do vody ledový. K ránu bouře ustala a já mořskou nemoc měl a všem co choděj po souši jsem záviděl. R: Hou hou hou hou hou hou hou hou.... 5. Jak zázrakem jsme vyvázli, každý byl živ a zdráv a všichni byli veselí jen já jsem rukou máv. Na loď už víckrát nevlezu, to nesmí nikdo chtít, jen vzpomínám a lituji jak jsem se mohl mít. R: Hou hou hou hou hou hou hou hou Máma na mne držela a táta na mne dřel, mohl jsem jít i studovat jen kdybych trochu chtěl. Voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou a za její lásku platit celou vejplatou, hou hou hou hou hou hou hou hou.