Pěšák (Maxa Martin)

Co ti mám říct... Všechny mý rány dávno čas propojil v jedinej šrám Má rezavá zbraň srostla mi s dlaní Jsem žoldák ve zbroji a dělám, co mám Jsem jedním z mnoha Jsem ten chlápek, co má v roli Být vždy tou první obětí Neprosím Boha, beztak neví, jak to bolí, když hlavou střela proletí Vždyť já jsem ten pěšák V černobílém hracím poli Mě znáš Z cizí vůle jsem ten chlápek na odstřel To já jsem ten první Koho čísi střela skolí, Nelze minout Vždy jsem zkrátka na dostřel To já vždycky první poroučím se tiše k zemi Mě znáš, jsem ten lůzr S černou páskou přes oči To já při mý smůle Jsem ten pěšák, kterej neví, kdo ho příště v hracím poli přeskočí Tak co ti mám říct... Že o nic nejde, Jen kdosi v postroji dělá, co má... Tak co ti mám říct... Že vstoupil bych do hry, vsadil bych cokoli, jen mít o co hrát Jenže já nemám nic, jen znamení prohry Ať táhne kdokoliv, já dostanu mat Zvrátil bych válku, mít tak rozhled z výšky věží a rychlost jezdců na koních Ve jménu králů jsem však tím Kdo nemá přežít Ten, komu hrana zazvoní Vždyť já jsem ten pěšák V černobílém hracím poli Mě znáš Z cizí vůle jsem ten chlápek na odstřel To já jsem ten první Koho čísi střela skolí, Nelze minout Vždy jsem zkrátka na dostřel To já vždycky první poroučím se tiše k zemi Mě znáš, jsem ten lůzr S černou páskou přes oči To já při mý smůle Jsem ten pěšák, kterej neví, kdo ho příště v hracím poli přeskočí Tak co ti mám říct... Že o nic už nejde, jen kdosi v postroji dělá, co má...