Až půjde déšť do trávy spát (Vondráčková Helena)

Až půjde déšť do trávy spát a v stéblech snům začne lůžko stlát. Ten déšť až dá si schůzku s tmou, potom přijmi s ním i píseň mou. Až půjde déšť do trávy snít, až půlnocí začne zvolna mžít. Až spláchne pláž i štíty skal, dovol písni mé, ať znít smí dál. Třeba jsi smůlu měl a zůstal náhle sám. Už klepám na práh tvůj a vcházím. Co na tom záleží, že z dálky jen tě znám. Aspoň s písní vstříc ti běžím s tím, co mám. Aspoň s písní, aspoň s písní, aspoň s písní. Až sáhne déšť do prázdných hnízd, a v kůře bříz bude líně příst, pak píseň mou snad přijmeš rád, až jen půjde déšť do trávy spát.