Báječný Flám (Vondráčková Helena)

Ptal ses, když jsi zastavil, jestli to tady znám. Slušně ses mi přestavil, že si tu v městě sám. Já jsem stála jako zmámená. Ptal ses, jestli náhodou někam nespěchám. Že máš dobrou náladu a nechceš s ní být sám. Já jsem stála jako zmámená. Báječný flám, vzpomínám si takhle asi nějak začínal. Báječný flám, zdálo se mi, že s tebou odlétám. Ptal ses, jestli o tom vím, že skvěle vypadám. Že prý jsem ta nejhezčí, co v tomhle městě znáš. Já jsem stála jako zmámená. Chtěls být jen můj kamarád, to prý je nejlepší. Že můžeš mi to dokázat, jen jestli budu chtít. A já jsem kývla, ani nevím proč? Báječný flám, vzpomínám si takhle asi nějak začínal. Báječný flám, zdálo se mi, že s tebou odlétám. Létali jsme v oblacích a znali jenom smích. Já měla svý zásady, ty tály jako sníh. Pak líbals mě hned u dveří a já chtěla být tvá. Popads mě jak pápěří a dál se to jen zdá. Báječný flám, vzpomínám si takhle asi nějak začínal. Báječný flám, zdálo se mi, že s tebou odlétám. Báječný flám, vzpomínám si takhle asi nějak začínal. Báječný flám, zdálo se mi, že s tebou odlétám. Báječný flám Báječný flám…