Bos jako já (Vondráčková Helena)

Bos jako já stál v trávě, chtěl s ní růst. Sám v mých spáncích stál jak kůl oštěpů. Kousků plátna blues láskou prodřených měl dost než víc a ze švů dech nahým lítkům vášeň vdech. Bos jako já. Bos jako já se toulal sem i dál. Hráč, jenž v nástrojích svých spal, nedbal rad. Dílky šedých kůr, loupal z pařezů a v kruzích rád vracel se zpět ať už sto let nebo pět. Bos jako já