Co bude dál? (Vondráčková Helena)

Do nebe blíž a nebo dál? Ptaly se můry, když jsi spal. A jejich slunce svítila na nábřeží. Řekli jsme pár ošklivých vět. Nejdou vrátit, nejde zpět vzít, co dál řeka neodnáší. Co bude dál? Co bude dál? Když s jarem smyčce hrály, o létě zpívali jsme. Bál jsi se říct to, co teď už já i vím. Že léto nepřichází a zima zpívá dlouhý chór. Po jaru zimní song přišel z dáli. Tak jako krátkých sukní čas odnesl náš společný hlas řeky proud a prázdné je nábřeží. Já ale v zimních říčních krách vidím nás spolu ve vlnách, odraz nás dvou stále řeka skrývá. Co bude dál? co bude dál? Když s jarem smyčce hrály, o létě zpívali jsme. Bál jsi se říct to, co teď už já i vím. Že léto nepřichází a zima zpívá dlouhý chór. Hm, po jaru zimní song přišel z dáli, po jaru zimní song přišel z dáli. Oh, po jaru zimní song přišel z dáli. Oh, po jaru zimní song přišel z dáli.