Čáry, máry, lásku bráním (Vondráčková Helena)

Tichý je kraj, když svítá, tichá je tůň i háj. Jen ptačí křik slunce vítá, zvu tě se mnou potkat máj. Dej mi svou dlaň a zpívej, k čemu je lásce pláč. Jsem tu já, na mě se dívej. V trávě brouká cvrček hráč. Čáry, máry, lásku bráním, klobouk plný kouzel mám. Čáry, máry, louka, nítě pavouk souká, pryč je svízel, kterou znám. Čáry, máry, lásku bráním, klobouk plný kouzel mám. Čáry, máry, růže, kdo jen za to může, že tě víc než ráda mám. Dlouhý je den, když bloudíš stále jen sám a sám. Proč duhu na nebi loudíš, když já ti ji klidně dám. Když ztratíš míč a mládí, budeš se míň už smát. Má píseň za tebou pádí, pojď ji se mnou dneska hrát. Čáry, máry, lásku bráním, klobouk plný kouzel mám. Čáry, máry, louka, nítě pavouk souká, pryč je svízel, kterou znám. Čáry, máry, lásku bráním, klobouk plný kouzel mám. Čáry, máry, růže, kdo jen za to může, že tě víc než ráda mám. Čáry, máry, lásku bráním, klobouk plný kouzel mám. Čáry, máry, louka, nítě pavouk souká, pryč je svízel, kterou znám. Čáry, máry, lásku bráním, klobouk plný kouzel mám. Čáry, máry, růže, kdo jen za to může, že tě víc než ráda mám.