Já půjdu tam a ty tam (Vondráčková Helena)

A Vzduch je těžký jak ta měď Amaj7 ruce tvé znám nazpaměť A7 D a teď naposled už přitisknou se k ní Dmi A nač myslíš? Vždyť vím Hmi radši přimkni se blíž Hmi7 E slova jsou jen na obtíž. Vzduch je cítit po něčem před čím sotva utečem stín jako tichošlápek připojil se k nám nač myslíš, ó to znám. A H Radši ode mně vem kytku Hmi7 E E7 s tichým úsmevem, ó. A Amaj7 Pusu ti dám, já půjdu tam a ty tam A7 D bye bye štěstí, bye bye Dmi A Jsem tvůj apríl, né máj Hmi buď si co se má stát Hmi7 E lepší je se pousmát Nevyčítam já půjdu tam a ty tam tak čau štěstí, hej hej, nech pláč, raděj se směj, o tvůj úsměv, já bloud totiž toužím zbohatnout. Vzduch už lehčí je než byl to tvůj úsměv způsobil. I když každou chvíli musím vstát a jít. Nač myslíš? Nech být... O ten úsměv já vím, o ten jde nám především, ó. Pusu ti dám, já půjdu tam a ty tam bye bye štěstí, bye bye. Jsem tvůj apríl, né máj, buď si co se má stát, lepší je se pousmát. Nevyčítam, já půjdu tam a ty tam... Nevyčítam, já půjdu tam a ty tam tak čau štěstí, hej hej, nech pláč, raděj se směj, o tvůj úsměv, já bloud, Nevyčítam, já půjdu tam a ty tam tak čau štěstí, hej hej, nech pláč, raděj se směj, o tvůj úsměv, já bloud, Hmi Hmi7 E E6 totiž toužím zbohatnout.