Já to vidím jak dnes (Vondráčková Helena)

s J.Kornem On: Byl tehdy máj. Ona: Spíš duben byl. On: Pili jsme čaj. Ona: Tys jej nepil. On: Tak jest, já to vidím jak dnes. On: Útulný bar. Ona: Kde nebyl vzduch. On: Hostů jen pár. Ona: Lidí jak much. Tak jest, já to vidím jak dnes. On: Jak svítil půlměsíc. Ona: Byla temná noc. Reklam pár nic víc. On: Tak jest, nic moc. Ona: Však o detail, kdo by se přel. Jsem šťastná, žes nezapomněl. On: Ó né, já to vidím jak dnes. On: Pak přišel náš poslední pátek. Ona: Čtvrtek. On: Snad. Kdo tušil, že vše končit má. A z očí tvých najednou bylo jasně znát, že myslelas, na totéž co já. On: To hořké blues. Ona: Jak sladký keks. On: Pak předjel vůz. Ona: Jdem pěšky přec. On: Tak jest, já to vidím jak dnes. On: Jak voněl bez. Ona: Kvet jenom hloh. On: Zněl z dálky jazz. Ona: A nebo Kmoch? On: Tak jest, já to slyším jak dnes. On: Tvůj šál byl zlatá síť. Ona: V barvě stříbné. On: Zřejmě stárnu, viď? Ona: Ach né, to né. Ona: Však tehdy lhals mi nějak líp a tančil waltz a byls můj typ. On: Tak jest, já to vidím až dnes. On: Tvůj šál byl zlatá síť. Ona: V barvě stříbné. On: Zřejmě stárnu, viď? Ona: Ach né, to né. Ona: Však tehdy lhals mi nějak líp a tančil waltz a byls můj typ. On: Tak jest, On: já to vidím až dnes