Je mi líto (Vondráčková Helena)

Do ticha vlítnul temný hlas: Neodcházej. A na rtech údiv: Kdo jsem já? Snad trochu ses bál, já víc. A možná sis přál mi říct to, co bys rád a s kým, proč se vytrácím. Stmívá se, stmívá se, svádíš mě k hrám. Bráním se, zdráhám se tvým představám. Stmívá se, zmítám se, snům přísahám. Vím, že co žádáš, to mám! Já odešla dřív a tys byl sám, je mi líto. Ve vzduchu zůstal úsměv náš. Snad trochu ses bál, já víc. A možná sis přál mi říct to, co bys rád a s kým, proč se vytrácím. Stmívá se, stmívá se, svádíš mě k hrám. Bráním se, zdráhám se tvým představám. Stmívá se, zmítám se, snům přísahám. Vím, že co žádáš, to mám! Stmívá se, stmívá se, svádíš mě k hrám. Bráním se, zdráhám se tvým představám. Stmívá se, zmítám se, snům přísahám. Vím, že co žádáš, to mám!