Jsem svá (Vondráčková Helena)

Pátky v horkém létě ráda mám. Chytám dny báječný, čas ten nehlídám. Bavím se a náladám zrádným šanci nedávám. Jsem vážně svá. Teď jsou domy jako skříně výkladní. A za okny tam v záclonách kočky líně spí. Nemám chuť se hádat. Chci být ta, co dává. Jsem vážně svá. Chci se mít, v létě mít, chci svou lásku s vínem pít. I když právě v dešti jsem, já chci se mít. Chci se mít, v létě mít, chci svou lásku s vínem pít. I když právě jiná jsem, tak jsem to stále já. Když vidím, jak hraje mim svůj díl, vím, že lidi kolem tiše závidí. Přidám se a říkám, teď můžem všichni lítat. Vím, jsem vážně svá. Tak jít, večer vidět pasáž zářivou. když kamelot tě přiláká, volá s noblesou, taverna mě vítá. Žiju a tak říkám, jsem vážně svá. Chci se mít, v létě mít, chci svou lásku s vínem pít. I když právě v dešti jsem, já chci se mít. Chci se mít, v létě mít, chci svou lásku s vínem pít. I když právě v dešti jsem, tak jsem to stále já. Chci se mít, v létě mít, chci svou lásku s vínem pít. I když právě v dešti jsem, já chci se mít. Chci se mít /v létě mít,/ /chci svou lásku s vínem pít./ /I když právě v dešti jsem./ Já chci se mít. Chci se mít /v létě mít,/ /chci svou lásku s vínem pít./ Svou lásku s vínem pít /I když právě jiná jsem,/ já chci se mít. Chci se mít, v létě mít, chci svou lásku s vínem pít. I když právě v dešti jsem, já chci se mít. Chci se mít, v létě mít, chci svou lásku s vínem pít. I když právě jiná jsem, tak jsem to stále já.