Klavír Snů (Vondráčková Helena)

Hrej mi chvilku, jestli smím, na ten dávný klavír náš. Ještě zní prvním dotykem tvým Jsi teď slavný virtuóz, všechny sály plné máš, vzpomínám kolik nocí a dnů své sonáty snů z lásky´s mi hrál. Dál, dál, dál, musel jsi jít, já vím. Z dvou svých snů žít jedním žít. Hrej mi chvilku, smím si přát na ten dávný klavír snů. Jak jsi hrál v džínách klukovských dnů. Teď jsi skvělý, v prstech máš křídla křídel koncertních. Vzpomínáš, tenkrát lásku jsi mi vdých první písničkou svou, byla o dlaních mých. Dál, dál, dál, nesla tě tvá, tvá touha hrát. Vím, já vím, že ze dvou lásek svých, musel ses jedné jednou vzdát. No a tou jsem byla já