Král diskoték (Vondráčková Helena)

Už bude šest, mám tam jít. Stojí zmoklý a sám. Já už hodinu mám s ním spich, či rande mít. Účes dávno mu splih‘, z deště zvolna se stal mokrý sníh. A on čeká tu dál, tak jako by klauna hrál. Býval to král všech diskoték, říkal si "Třída Steve". Jenom si kýv, měl dívenek, co si přál. Dívenek ztepilých, málokdy zletilých. Tančil jak bůh, expáru měl. Holky za srdce bral, klukům z tance je vzal, kdy chtěl, jen z dálky máv. A pak za chvíli táh jako v Horeče sál sobotní. Neměl Travolty tvář a přesto byl báječný. Býval to král všech diskoték, v pase byl útlé nic. A vždycky měl, když tančit chtěl, co si přál. Měl patnáctku, šestnáctku, jak z kvítku dvacítku dřív než to řek. Disko vládne a dále poletí, ale rok je víc než století. "Třída Steve" byl diskotéky králem, teď jej dívky nepoznají málem. Král všech diskoték, nějak se ztrácí nám, o, jé. Slávy se vzdal i tance zřek, chodí sám, chodí sám. Jaktože ten dívek sen nechce už krále hrát? O-o. Bude to v tom, že zřejmě má jednu rád, jednu rád. Takže ten král, ten diskosen, co ho jen zdálky znám, o-jé. To bude ten, ten zmoklej kluk, s kterým já už hodinu schůzku mám (Takže ten král, ten diskosen,) jé(co ho jen zdálky znám.) To bude ten, ten zmoklej kluk, s kterým já už hodinu schůzku mám.