Mám toho dost (Vondráčková Helena)

Jsou stejní, jsou hloupí Můj vesmír se hroutí na tisíc Tak co ti mám říct Má mladší, je krásná Jak mockrát i já už to znám Další půvab sám S ním spoustu let a mám teď stát jen stranou Chtít celý svět Propást tu chvíli pravou znát co Obě: dál, co dál Láska se bortí na tisíc Obě: a zůstává pár prázdných míst, oh, oh .. On měl každý den to co chtěl to co pán si jen žádá Já… To já byla tou která svou práci včas odevzdává Prý láska napořád Mám už toho akorát Nikdy chybu nepřizná Já měla křičet dávno Nechci dál Už mám toho dost – právě dost Co je moc – to je moc a vážně příliš Už mám toho dost – právě dost Můžeš si jít když tak rád vedle střílíš S ním spoustu let a máme teď stát jen stranou Chtít celý svět propást tu chvíli pravou říct co já Na co tu mám právo já Co já Kdo mě – když měl by – pomáhá Co já Co mám dělat já Co já Já Už mám toho dost – právě dost Co je moc – to je moc a vážně příliš Už mám toho dost – právě dost Můžeš si jít když sám se nedovtípíš Good bye zbývá Good bye, Good bye zbývá Good bye Co říct víc Oh, co říct víc Co říct víc Oh,.. Co říct víc (Mám tě dost právě dost mám tě dost právě dost ...) Obě: Já mám tě (právě dost), já mám tě (právě dost) Já mám tě (právě dost), já mám tě (právě dost) Co říct Obě: Mám tě dost....