Měl jsi špatný den (Vondráčková Helena)

Byls přes den pryč a teď na mě křičíš. I své jídlo si nechal stát, chuť máš jen pít. A vypínáš mi zprávy, s tím, že chceš mít klid. A já už vím, jsi přetížen nic víc a z cesty mám ti jít. Ty nejspíš měl jsi špatný den. V nerváku byls a v pořádném. Je spousta dní, jež nezvládnem, zpackaných dní. Aniž chtěls, tak přijdou. V čem to tkví? Jen budík sám jak dřív, čas bez nás táhne dál. Krb na nás prázdnem zív, když nemá, čím by hřál. A stačí slůvko odpusť jen stiskem tajně říct. Jak dřív, že pro mě dýcháš, ne-li víc. Tak špatný den je rázem lepší než se zdá. Pro malou náplast, malé nic, jež já ti dám, jež tys mi dal. Tak dobrý den, v tom světě psím i překrásném. Je stousta dní, jež propásnem, roztrhnem v cár. Kolik nám jich zbývá? Míň než pár.