Můj malý zázrak (Vondráčková Helena)

Dlouho čekala jsem na tvé první pousmání. Šla jsem za tím hlasem, za tím velkým tajemstvím. Teď se splnilo mé přání, máma tvá se k tobě sklání. Teď mě ráno probouzíš broukáním svým. Jsi můj malý zázrak, dlouho byla noc, s tebou přišlo svítání. Jsi můj malý zázrak, jsi jak vzácný host dlouho očekávaný. Veseleji píseň má zní. Svět byl předtím hrozně prázdný. Teď je plný tvého křiku, a tak tedy vítám tě k nám. Jsi můj malý zázrak, posel dobrých zpráv, všechny dny teď krásné jsou. Jsi můj malý zázrak, jako kdyby máv někdo hůlkou kouzelnou. Veseleji píseň má zní. Svět byl předtím hrozně prázdný. Teď je plný tvého křiku. a tak tedy vítám tě k nám, človíčku náš. V bílém krajkoví si broukáš a svět se ti líbí. Zní to jako čísi velké tajné poselství. A já divím se už po sté, jak je štěstí vlastně prosté, a tak jako čistý tón se rozezní. Jsi můj malý zázrak, dlouho byla noc, s tebou přišlo svítání. Jsi můj malý zázrak, jsi jak vzácný host dlouho očekávaný. Veseleji píseň má zní. Svět byl předtím hrozně prázdný. Teď je plný tvého křiku, a tak tedy vítám tě k nám. Jsi můj malý zázrak, posel dobrých zpráv, všechny dny teď krásné jsou. Jsi můj malý zázrak, jako kdyby máv někdo hůlkou kouzelnou. Veseleji píseň má zní. Svět byl předtím hrozně prázdný. Teď je plný tvého křiku, a tak tedy vítám tě k nám, človíčku náš.