Nedovol mi spát (Vondráčková Helena)

Znáš mě, možná znáš, jsem pořád táž, jsem pustá pláž, je prázdné moje náručí, /náručí/ jsem z chudých ta nejchudší. Znáš mě, možná znáš, jsem pořád táž a ty se ptáš, zda žádám si tě míň či víc /míň či víc/ a co já teď mám ti říct? /a co já teď mám ti říct?/ Změň půlnoc v den a nedovol mi spát a drž mě, lásko, spoutanou. Já se budu smát a smát a slzy mé mi zůstanou. Buď můj mír a dílem horský proud, buď cílem, kam chci plout, buď prohra má i pád, dej to, co máš mi dát, buď napořád a nedovol mi, nedovol mi spát. Dál tě čekám, dál, jsem temný sál, kde skončil bál, kde svícny zhasly mávnutím. /mávnutím/ Jsem nesvá a slábnu tím. /jsem nesvá a slábnu tím/ Dál tě čekám, dál, kdo o ten žal, kdo o něj stál? Přijď, lásko, jako déšť a sníh /déšť a sníh/ a zbav mě těch nálad mých. /zbav mě těch nálad mých/ Změň půlnoc v den a nedovol mi spát a drž mě lásko spoutanou. Já se budu smát a smát a slzy mé mi zůstanou. Buď můj mír a dílem horský proud, buď cílem, kam chci plout, buď prohra má i pád, dej to, co máš mi dát, buď napořád a nedovol mi, nedovol mi spát. Buď můj mír a dílem horský proud, buď cílem, kam chci plout, buď prohra má i pád, dej to, co máš mi dát, buď napořád a nedovol mi, nedovol mi spát.