Ráj (Vondráčková Helena)

Ráj teď mám, pouta žádný, ráj teď mám. Ruce pádný tvý ty znám. Ať jinde hýřej láskou, tou divnou, divnou láskou. Růžovej, každej den mám růžovej. Říkám dál: Bůh uchovej před tou tvou krásnou láskou, před tou tvou krásnou láskou. Ráj teď mám, nejsem spoutaná, ráj teď mám. Kroky k ránu nehlídám, ráda sama posnídám v koutě prázdným, tak prázdným. Mír svůj mám, po dnech z bláta, svůj mír mám. Po zlejch ztrátách odmítám: Jdi dál s tou hloupou láskou, s tou divnou, divnou láskou. Ztrátový, směnky tvý jsou ztrátový. Co dál? Já odpovím: Když mám svůj ráj, co s láskou? Když mám svůj ráj, co s láskou? Ráj teď mám, vlídnej, vlídnej ráj teď mám. Neznám hádky bodavý, dlouhej pláč a bezpráví, bezpráví, co pálí, tak pálí. Ráj svůj mám, nejsem spoutaná, ráj teď mám. Kroky k ránu nehlídám, ráda sama posnídám, sama v koutě ráje. Polykám, je to klam, ne kroky, ne kroky tvý. To znám, já přivykám, to znám, já přivykám, na svůj ráj, na svůj ráj. Ráj.