Za pět minut pět (Vondráčková Helena)

Až odbije pátá z věže kostela, celej svět najednou salto udělá. Pojedu jak v tobogánu, oči zavřený, Ústa mé oněmí, tváře zrumění. Za pět minut pět, za pět minut pět zatočí se se mnou svět. Za pět minut pět roztaju jak led, smí mi závidě. Až se ke rtu ret za pět minut pět přiblíží, tak shořím snad. Jedinou z těch vět nevzala bych zpět, mám ho ráda, má mě rád. Ať mě nikdo nehledá, nepřijdu tak hned, snad se čas zastavíza pět minut pět. Do ráje pak odnesou mě křídla motýlí, malej kluk na mě luk s šípem zacílí. Za pět minut pět, za pět minut pět zatočí se se mnou svět. Za pět minut pět roztaju jak led, smíš mi závidět. Až se ke rtu ret za pět minut pět přiblíží, pak shořím snad. Jedinou z těh vět nevzala bych zpět, mám ho ráda, má mě rád.