Výtah (Kalousek Jan)

Nesnídám, jen popadnu klobouk. Snažím se asi zůstat nad vodou. Já se loudám po špičkách Starým Městem. Vůně tvejch vlasů mi prosákla trikem. Jen černá dročka tančí ploužák Melantrichem. Já se loudám po špičkách Starým Městem. Kolik času mi zbývá. Ten výtah jede tak dlouho a svý oči teď obracíš v sloup, protože ten výtah jede jede tak dlouho. A já už vím, že máš zájem mazlit se s ránem. Ten výtah, ten výtahjede tak dlouho. Brouzdám louží, ohrnu límec a v odrazu výkladů jsem anonymní chodec. Já se loudám po špičkách Starým Městem. Neplýtvat časem je ho tak málo. A dunění zvonů se line katedrálou. Já se loudám po špičkách Starým Městem. Kolik času mi zbývá. Ten výtah jede tak dlouho a svý oči teď obracíš v sloup, protože ten výtah jede jede tak dlouho. A já už vím, že máš zájem mazlit se s ránem. Ten výtah, ten výtah jede tak dlouho. Já se otáčím, lidi nevnímám. Jako v daja vu se na nároží ocitám. Pro oči nevidím a mám pocit, jako bych tu už byl. Já se otáčím, lidi nevnímám. Jenom tvoji hlavu v davu vítr objímá a já mu závidím.