Vzpomínkám daň splácím (Semelka Lešek)

Jak jen je brát, když přijdou, co mám říct když zaklepou, jak se tvářit při vzpomínkách? Proč jsou,vůbec proč jsou? Je jim šestnáct jako pannám a stárnou v zápětí. Když prázdnou já mám,tak vím,že zas přiletí. Já vzpomínkám daň splácím, častou chvílí nespavou, taky kouskem sebe lásky, navíc dárkem únavou. Vím,je v nich popel vášně,i kousek svědomí, pak zas šedé věci zašlé,zas nás.Nás ohromí. Tvář mít z bílé sádry všechno trapné bych zkryl. A to co cítím skryl bych bílou a pak pláčem rozpustil. Já vzpomínkám daň splácím, častou chvílí nespavou, taky kouskem sebe lásky, navíc dárkem únavou.