Adrian (Arakain)

Umaštěný vlasy mu řídnou špinavější sotva být může starej křivák páře svědectví ze švů pohaslý slávy V bufetech nádražních dneska hledá dávnej čas kdy si říkával Adrian chytá dech ptáš se proč žádná věda tráva chlast v tom jedu říkal tvrďák Adrian Zbyl tady poslední z řady Vrak doby pomník obžaloby Zrezavělý lebky ti kývnou žalostný jsou na pásku z kůže druhou stranou tváře sobectví svojí rockový mámy Skvělý dny s partou jít to se žilo zápěstí zdobil náramek z pyramid podivný dědictví co z něj zbylo- pro štěstí prsten z hadů, kterej nejde roztavit Zbyl tady...