Dotyky (Arakain)

Z probdělých nocí jen přibývaj vrásky k ránu se ztrácí vůně večerní lásky Svět jako defilé náhodných známých každý tvůj příchod jen vyvolá fámy Život jsou zrychlený obrázky z kina proč stále odcházíš čí je to vina Jak s páskou na očích vnímáš jen sebe a vůbec necítíš mě vedle tebe chceš si jen hrát Mít tak moc s čarovným proutkem vrátit ti reálný svět jak se zdá tak čekat mi zbývá ještě dlouhých pár let Dráždí tě mý ptaní to co se rozumný zdá máš svý ideály zbytek tě nezajímá Ale lepší je vždycky vědět než nemít zdání tak poslouchej už něco řekni i když to raní Pálí mě stopy tvých dotyků budí mě ze sna čekají na přiznání na můj pád Říkám ne a znovu se bráním nad ránem pročítám snář přemítám kdy se zas vrátíš nadávám na kalendář Dráždí tě mý ptaní... Pálí mě stopy tvých dotyků...