Nero (Arakain)

Stojíš jako vítěz, však dávno jsi tu sám, odjakživa oddáváš se dvojitým hrám. Známou tvář vždy schováš, jen nastrčíš klam, zmizíš zas a znova vstříc dvojitým hrám! V dálce křik sílí, kdo může, utíká. Ty zíráš, jak stoupá dým! Dál - ještě chvíli ty zpíváš do ticha ódu na hořící Řím. Obviníš "ty druhé", prý, že lidem lžou, přesně víš, co bude s tvojí dvojitou hrou! Sám bohatý duchem víš, že nezavřou bránu před tebou a tvojí dvojitou hrou! Tvůj plamen líže jak jazyk démonů a Řím už hoří devět dní! Vypálíš skrýše a vše bez pardonů, teď hoří tiše, devátý den - poslední! V dálce křik sílí, kdo může, utíká. Ty zíráš, jak stoupá dým! Dál - ještě chvíli ty zpíváš do ticha ódu na hořící Řím. Pak přijdou zvěsti, prý pravdu upíráš, nechápou, že jen touhle cestou jde se dát! Téměř bez bolesti nový věk otvíráš, svůj odkaz šíříš, navždy budou Tě znát! V dálce křik sílí, kdo může, utíká. Ty zíráš, jak stoupá dým! Dál - ještě chvíli ty zpíváš do ticha ódu na hořící Řím.