Zlá křídla osamění (Arakain)

Zlá křídla osamění jak pěna padá tvůj pot se v rosu džbánku mění Zlá křídla osamění kouř trávy polykáš na cestě k zapomnění Čas ti prsty protéká Tak mě tu máš to jsem já to velký prázdno v tobě Tak mě tu máš svý horší já stáhnu tě na dno k sobě Zlá křídla osamění a duše mladá ve trosku vyčpělou se změní Zlá křídla osamění cenu teď platit máš za pár chvil v omámení Čas ti prsty protéká Tak mě tu máš... ...jsem velký prázdno v tobě stáhnu tě na dno k sobě jsem velký prázdno v tobě stáhnu tě na dno až na dno k sobě Z holých zdí rostou choboty růžovejch slonů zrcadla vrací obrazy pekla a nebe Beznaděj stéká po stěnách okolních domů zrcadla vrací to jak teď vidíš sám sebe Peklo a nebe, je obraz tebe... Zlá křídla osamění jsou ceny veliká za tyhle chvilky snění Čas ti prsty protéká