Pán nám dítě dal /When A Child Is Born/ (Bartošová Iveta)

Svět nadějí z nebe slétává, to vítá jej hvězda blízkavá, od všech andělů tuhle zprávu mám, to že sám Pán dal své dítě nám. To splní se nám přání tajemná a donutí zlý svět ke změnám, vítr rozboří hradby po chybách teď, když sám Pán dal své dítě nám. To všechno stalo se, protože svět čekal, čekal na dítě. Černé, bílé, žluté, nikdo nevěděl, dítě, které vyroste a změní slzy ve smích, nenávist v lásku, válku v mír, nepřátele v dobré sousedy a bída s trápením zmizí navždycky. Hlas lásky zní, dává víru všem, zas pod sebou cítíš pevnou zem, každý pochopí, že tu nejsi sám teď, když sám Pán dal své dítě nám. To jen sny jsou, budí dnes i smích a lidé jsou samý další hřích, sny se vyplní, jednou říkám vám, proto sám Pán dal své dítě nám.