Tady stál kdysi dům (Matuška Waldemar)

Tady stál kdysi dům, domek malý, však z pevných trámů, tady někdo svou vlastní mámu měl, svou mámu měl. Tady stál kdysi dům, ale víš snad, jak oheň pálí, zbyl jen popel a nářek z dáli zněl. Dál dlouhá léta jdou, čas chvátá dál, kde dávnou suť zem skrývá, dětský smích vám zpívá. Tady stál kdysi dům, malý domek co s hlínou srůstal. jak se mohou zde dětská ústa smát. Jak se jen smát. Tady stál kdysi dům, tady v ulici nad vsí býval, kdepak je, kdo jej míval rád. Dál dlouhá léta jdou, kde dům dřív stál, tam v kvítí město svítí, píseň zní dál, zní dál. Tady stál kdysi dům, domek malý, však z pevných trámů, tady někdo svou vlastní mámu měl, Tady stál kdysi dům, tady stál kdysi dům, Dál v kvítí město svítí, život šel dál. Proud dnů jde dál (tady dům kdysi stál). Proud dnů jde dál (tady dům kdysi stál), jde dál.