Tu lásku víc už nepotkáš (Matuška Waldemar)

Vím, že mě ráda máš, já však znám ten tvůj svět manekýn, co bylo dřív, svou něhou navždy smaž, z modrých dnů pak zažeň každý stín. Pár lásek bývalých, starý film, co dávno ztratil děj. Co tě znám, nechci žádnou z nich, jsem jen tvá, tak na mě dbej. Tu lásku víc už nepotkáš, jenom nám se dnes ten zázrak stal. Uvěřím, že mě ráda máš, tak jak mě znáš, jen si každé chvíle važ. Tu lásku víc už nepotkáš, máš to, co si každý marně přál. I když ji nepřečkáš, ten příběh byl jen náš, jenom nám se dnes ten zázrak stal. Já s tebou byl tak rád, najednou však cizí pohled máš. Odcházím a přesto doufám snad, že mě zpátky zase přivoláš. Já jedno přání mám: měj mě rád a věř mi trochu víc. Znám tě líp, než se znáš ty sám, netajím ti vůbec nic. Tu lásku víc už nepotkáš... Tu lásku víc už nepotkáš...