První píseň (Klus Tomáš)

Nebudu vám lhát, našel jsem pravdu v chlastu. Nebudu vám lhát, úplně na dně. Nebudu vám lhát, zaplaťte ovšem předem za vstup. Nebudu vám lhát, mimořádně. Má podlaha je z laminátu a moje duše jakbysmet. Jsem ještě kluk, co ztratil tátu, a tak si stvořil vlastní svět. Nejdřív jsem myslel na rekordy a dával jsem si do těla, pak mě Lukáš učil akordy, když zahráli jsme Anděla. Nebudu vám lhát, našel jsem pravdu v chlastu. Nebudu vám lhát, úplně na dně. Nebudu vám lhát, zaplaťte ovšem předem za vstup. Nebudu vám lhát, mimořádně. Mé kalhoty jsou z Manchesteru a moje duše jakbysmet. Jsem bratr, co přišel o sestru, a tak si stvořil vlastní svět. A tam mi andělí počtou přišlo od Pána psaní, psal, ať si to všichni pročtou, že prý je život k milování. Nanananá, nananananá, nananana Mám v kštici první vlas šedý, patrně konečně zmoudřím. Jsem muž co už mohl být v nebi, přesto se vyléčil z modřin a zjistil, že má život cenu, že majetky jsou bezcenné. Chtěl bych do světa zpívat změnu a dovést ho k proměně! Nebudu vám lhát, mým hrdinou je Kristus. Nebudu vám lhát, dnes nehrajeme v maskách. Nebudu vám lhát, mým vyznáním je optimismus. Nebudu vám lhát.